Turistický výlet Českým krasem

11. 05. 2024 v 9:36 hodin
Na letošní první turistický výlet se všichni obzvlášť těšili. Byli jsme zvědaví na nově otevřený Dům přírody v nedalekých Koněpruských jeskyních.
 
Druhou květnovou sobotu jsme měli ideální počasí. Polojasno, rtuť teploměru přes den vyšplhala maximálně na 22 °C, lehký vánek. Vyrazili jsme jako obvykle po snídani. Tentokrát jsme zvolili delší trasu, úplně mimo frekventovanou silnici. Polní cestou mezi loukami na Klouku jsme přišli k cestě do lomu Homolák. Pak už nás vedly jen úzké cestičky, místy i větší cesty, lesem na místo, kde býval před sto lety lom na těžbu narůžovělého vápence – lom Kobyla. Když jsme prošli tunelem, obklopily nás skály porostlé krásnými, ale i chráněnými rostlinami. Prostor na kterém jsme stáli byl rozlehlý, sem tam se povalovaly malé i větší kameny. Usadili jsme se okolo ohniště a občerstvili se. Sluníčko hřálo a my s obdivem pozorovali horolezce, kteří zdolávali vrchol jedné ze skal.
 
Po krátkém odpočinku jsme se vydali do Koněpruských jeskyň. Cestu od parkoviště až nahoru lemuje čtyřicet kamenů různých tvarů, barev a rozličných kreseb vytvořených před mnoha milióny let. Jsou opatřeny cedulkou s názvem i lokalitou, odkud pochází. Většina z nás tato místa zná a ví, kde se nachází. V altánu nás zaujal unikátní model Koněpruských jeskyní, odlitý z bronzu.
Času jsme měli dostatek, proto jsme se rozhodli i pro návštěvu jeskyní. Výklad zkušeného pana průvodce byl zajímavý i vtipný zároveň. Hodinová prohlídka a šest set metrů zpřístupněných jeskyní uteklo jako voda. Z vrcholku Zlatého koně jsme podle známých budov poznávali okolní vesnice i města, jen náš zámek se schovával mezi stromy, ale poznali jsme ho podle zlaté věžičky. Také nás upoutal pohled na vytěžený vápencový lom, který nás ohromil svou rozlohou    a hloubkou.
Po obědě jsme byli zvědaví na nově postavený Dům přírody. Expozice jsou geologické i o živé přírodě této chráněné krajinné oblasti, doplněné o interaktivní prvky jako jsou hry, kvízy               a hádanky. Neodolali jsme a museli je vyzkoušet. Zaujala nás i panoramatická mapa údolí Berounky, kde jsme určovali známá místa.
Byli jsme už lehce znaveni a rozhodli se pro návrat. Cesta zpět nám rychle utekla. Domů do zámečku jsme se vrátili před večeří. Jelikož byla ještě chvíle času, relaxovali jme a vyprávěli kamarádům, co je v našem okolí nového a krásného. Všichni jsme se shodli, že to byl příjemně strávený den a přemýšlíme, kam nás asi nohy zavedou příště.
 
top